kreslení a rýsování bylo vždycky mou zálibou. Když jsem studoval, ať už na základce, střední nebo na vejšce, tak jsem si vždycky našel prostor si něco čmárat a bylo mi jedno, jestli profesor něco povídá nebo ne. Všichni mi vždycky říkali, proč studuji to, co studuji. V jejich očích jsem měl talent a chtěli vždy něco nakreslit, ať už do tenkrát hodně populárních památníků, fixou na ruku nebo na kus papíru. To samé se dělo i v pracích, kde jsem byl zaměstnán, jednou mě kvůli tomu skoro i z jedné nejmenované firmy vyrazili, ale dělal jsem to stejně dál, takže „no stress“. Jedna z mých partnerek mi jednou řekla, ať ji pomaluji celé tělo, a to byl asi ten moment, kdy jsem si řekl: “proč to kreslit a pak o své dílo hned přijít, když by to na tom těle mohlo i hezky vypadat napořád?“

Byl čas Vánoc, myslím, že rok 2017, kdy jsem se jen tak zmínil, že bych chtěl tetovací strojek, jenom jsem to tak plácnul a myslel si, že na to všichni zapomněli. Když nastaly oné Vánoce, tak mě můj bratr opravdu překvapil, když jsem od něj dostal základní basic kit na tetování (cívkový tetovací strojek, jehly, gripy a barvy), zkrátka všechno pro to, abych si mohl zkusit to opravdové tetování. Opět jsem k tomu využil firmu, ve které jsem dělal a kupoval si od tamějších řezníků vždycky pytel vepřových kůží. Po nějaké době, když mě viděli, tak jim bylo jasné pro co si jdu. Každý týden jsem si do bytu donesl cca 5kg kůží, takže si asi umíte představit ten smrad. Nekecám, jednou jsem měl lednici plnou kůží, že už se tam nic jiného nevešlo a modlil jsem se, ať už přijde zima, abych ji mohl nechávat venku :-D.

Dokoupil jsem si vše potřebné, abych si ty kůže odmastil, připravil a mohl na nich zkoušet své první „reálné“ tetování. Učil jsem se přenášet motivy, dělat rovné čáry a jiné geometrické tvary, až k samotným symbolům, a dokonce obličejům a např. mandallám. Takhle jsem to dělal až do té doby, kdy mě doopravdy z té práce vyhodili. :-D. Jednoho dne přišlo na to, že jsem si řekl: „chci „píchat“ do opravdové kůže“. Nenapadla mě jiná než ta moje. Sebral jsem odvahu a šel jsem do toho. Mohu Vám říct a nebojím se toho, že jsem skončil na antibiotikách, protože jsem si to udělal dost hluboko, nehojilo se to a zřejmě se mi do toho něco i dostalo. Vůbec mě to neodradilo a po přečtení spousty článků a shlédnutí nespočetného množství videí jsem to zkusil znovu. A ejhle, dopadlo to mnohem lépe.